Autor: P. Peter Valaský | Dioecesis Nitriensis
Zdroj: © Duchovný Pastier, č. 3/2021, s. 131-132 | vydáva Spolok sv. Vojtecha | Trnava 2021
Český překlad: Naděžda Fraisová | Archidioecesis Olomucensis
Datum napsání:
19.03.2021
Poslušný Josef
Každé společenství potřebuje mít svoji hlavu, toho, kdo ho vede, chrání, usměrňuje. Farnost má svého duchovního otce, rodina zase otce. I Maria a Ježíš dostali takovou hlavu. Ačkoli Ježíš je Boží Syn a Panna Maria nejsvatější ze všech lidí. A Josef tento úkol hlavy ve Svaté rodině vykonával skutečně příkladně a skvěle. Určitě nebyla náhoda, že Bůh vybral právě ho, člověka spravedlivého, čistého a poslušného.
A přestože stojí v čele Svaté rodiny, právě poslušnost je tou vlastností, která ho činí velkým. Proč je poslušný? Protože v centru jeho života je Bůh. Josef si uvědomuje, že poslušnost Bohu se vyplatí. Vidíme to i v evangeliích. Dnes Josef poslouchá Boží hlas a rozhodne se vzít si Marii za svoji manželku. Jindy zase poslouchá Boha a utíká s Ježíšem a Marií do Egypta. Poslušnost Bohu se vždy vyplatí. To je jistota v životě. Vždyť víra je vlastně poslušnost Bohu, protože věříme, že Bůh je pravda, Bůh je dobro, Bůh je láska. Proto je poslušnost Bohu nejrozumnějším a nejsprávnějším rozhodnutím v našem životě. Josef si právě toto uvědomuje a ve všem je Bohu poslušný. Žijeme v dobách, kdy se poslušnost považuje především za slabost, ne za ctnost. Ale co tato neposlušnost vůči Bohu, a jednání jen podle sebe, přináší? Války, hněv, utrpení, krize, neštěstí.
Jediným řešením pro lepší život v rodinách, ve státě, na světě, je být poslušným Bohu. Mít ho v centru svého života. Tím nejkrásnějším způsobem to vyjadřuje Eucharistie. Eucharistií se Ježíš rozhodl podstatně vstoupit do našeho života. Dává najevo, jak jsme pro Něho důležití. Přijímáním Eucharistie i my dáváme najevo, že Ježíš je pro náš život důležitý. Eucharistie se tak stává centrem našeho života. Tak, jako Ježíš a Maria byli pro Josefa vším.
Marek pocházel z dobré rodiny. Měl laskavé rodiče, dva bratry a jednu sestru, kteří byli úspěšní ve škole i ve společenském životě. Ale byl „nepřizpůsobivý“ typ. Na střední škole mu hrozilo vyloučení a domů nosil příšerné známky. Jednou v neděli se u nich zastavila jedna z jeho učitelek a řekla: „Marek nyní pracuje velmi dobře. Jsme s ním velmi spokojeni.“ „Pravděpodobně jste si nás spletli s jinou rodinou,“ odpověděl otec. „Náš Marek nám dělá jen ostudu. „Nevíme si s ním rady a nedokážeme pochopit, proč je takový.“ Když učitelka odešla, matka poznamenala: „Musím ale přiznat, že tento měsíc Marek nic nevyvedl. Co se děje?“ Na konci roku rodiče očekávali špatné známky a sníženou známku z chování. Ale na vysvědčení byly známky více než dobré a kromě toho zvláštní pochvala za chování.
Matka a otec byli ohromeni. „S kým jsi sedával v lavici, že máš takové známky?“ - sarkasticky ho popíchnul otec. „Dokázal jsem to sám“ - odpověděl skromně Marek. Zmatení a pochybující rodiče ho přivedli zpět do školy, aby si tam promluvili s ředitelem. Ujistil je, že Marek odvedl velmi dobrou práci. „Přišla k nám zastupovat nová učitelka a zdá se, že má na Marka zvláštní vliv“ - vysvětloval. „Myslím, že byste se s ní měli seznámit.“ Když se k ní přiblížili, měla skloněnou tvář. Až po chvíli si uvědomila, že za ní někdo přišel. Když to zjistila, vstala a začala gestikulovat rukama. „Co to má znamenat?“ - zeptal se Markův otec. „To je znaková řeč, ta žena je hluchoněmá!“ „Proto je tak výjimečná“ - ozval se Marek. „Umí toho mnohem víc, než kdokoliv jiný, tati. Umí naslouchat!“
Svatý Josef uměl poslouchat Boha, proto to přineslo krásné ovoce. Ať je nám příklad poslušnosti pěstouna Pána Ježíše a manžela Panny Marie krásným povzbuzením k tomu, že naslouchat a poslouchat Boha se vyplatí a je rozumným rozhodnutím.
